Inženýr píše doktorovi
Milý pane doktore!
Nezlobte se, že Vás obtěžuji, vím, že toho máte dost, že balíte,že odcházíte. Ale ještě než odjedete do toho západního Německa, chtěl
bych se Vás na něco zeptat.
Na začátek bych se asi měl představit, protože mě možná neznáte.
Takže také jsem jako Vy vystudoval vysokou školu za peníze našich spoluobčanů, daňových poplatníků. Sice jsem studoval jen 5 let, ne
tak dlouho jako Vy, ale nebylo to rozhodně nic jednoduchého a byl jsem rád, že jsem v roce 2000 tu státní zkoušku z ekonomie, účetnictví a
informačních systémů a technologií udělal.
Hned po škole jsem jako Vy nastoupil do zaměstnání - normálně, do soukromého sektoru, k poradenské firmě v oblasti daní a účetnictví. Úplně Vás chápu, pane doktore, ty nástupní platy jsou fakt dost nízké. Já například bral první 3 měsíce 10.000 Kč, pak mi rok dávali 17.000 Kč a v roce 2002 jsem bral už 19.000 Kč.
V současné době pracuji u softwarové firmy a mám po 10 letech praxe 24.000 Kč, splácím hypotéku, auto a tak. Takže pane doktore chápu,
jak to máte těžké. Já jsem si třeba zařídil i živnostenský list a zkouším si přivydělávat.
Vím, pane doktore, že se musíte neustále vzdělávat a dělat ty různé zkoušky. To musí být určitě dost náročné - já taky kvůli ekonomii a
počítačům musím neustále studovat a zdokonalovat se, protože když mi ujede vlak, nebudu nikomu nic platný - a zákony se pořád mění a vývoj jde
pořád kupředu. Je to holt neustálé vzdělávání, viďte pane doktore?
Dokonce jsem si udělal certifikát na US GAAP (vedení účetnictví podle amerických standardů) a stal ze mě také certifikovaný mzdový profesionál.
Bohužel se mi to na mzdě moc neprojevilo, ale určitě se to bude do budoucna hodit. To jsem slyšel, pane doktore, že máte Vy lepší, že Vám po
těch Vašich zkouškách peníze přidávají. Tak aspoň v něčem se máte líp.
A také jsem někde četl, že Vám alespoň proplácí přesčasy. Tak to máte fajn. U nás v soukromé sféře se na přesčasy moc nehraje. Sice mám
oficiálně 8 hodin denně pracovat, ale obvykle je to 9 až 10 hodin. Jednou jsem byl v práci dokonce 26 hodin v kuse - ale proplaceno
jsem, pane doktore, nic navíc neměl. Tak to máte fakt pěkné, že Vám ty přesčasy proplácí. Vím, máte zodpovědnost za zdraví lidí. To je
zajisté dost náročné, pracovat s takovým vědomím a pod takovým tlakem. Úplně Vás chápu, pane doktore. Já zase pracuji často s databázemi klientů, kde mají uložena data za celou firmu a roky zpětně a když bych jim je nějak poškodil, mohou tu firmu i zavřít. Desítky lidí přijdou o práci.
Skutečně mi někdy není moc lehko, když si uvědomím, kolik osudů lidí mám ve svých rukách.
A ještě jsem slyšel, už nevím kde, že k Vám zákazníci chodí úplně sami, z vlastní vůle. Tak to máte moc a moc pěkné, pane doktore.
To my, když si zákazníka neseženeme sami, zákazníka nemáme. To buďte rád, že to takto máte. Prý dokonce některé zájemce i musíte odmítat! Tak to bych také chtěl zažít. Ale nezávidím Vám - vím, že jste šikovný, jinak by k Vám určitě tolik lidí nechodilo. A prý Vám i vždycky každý
zákazník platí! Tak to máte také moc fajn. To u nás se stává, že nám klient často nezaplatí za naše služby a my to z nich musíme potom horko těžko dobývat a ne vždy se nám to podaří. Tak aspoň v tomhle to máte klidnější, buďte rád.
A dokonce se prý s kolegy mezi sebou zákazníky posíláte, aby každý na něm něco utržil. To bohužel u nás moc nefunguje. Konkurence nám
zákazníky spíš bere. Ale třeba se to časem zlepší.
Ale abych se dostal k tomu, proč Vám píši. Slyšel jsem, že jste si kolegy domluvili takovou zajímavou akci, že když Vám nepřidají
třikrát tolik co máte, že odejdete. Tak to se mi líbí, to máte kuráž.
Já si právě řekl, že když jsme na tom podobně - oba máme vysokou školu, oba se musíme pořád vzdělávat, oba máme v rukou osudy lidí a máme i
podobný příjem (teda až na ty přesčasy), tak že to také zkusím. A šel jsem za zaměstnavatelem. Ale také jsem nepochodil, jako Vy. Nejdřív se mi
smál a pak mě poslal víte kam. Třeba do Německa. No a proto Vám píši.
Slyšel jsem, že Vy právě do toho Německa máte namířeno. Nezlobte se, ale mohl byste mi dát kontakt na toho, kdo Vám to dohodil? Německy umím asi jako Vy, takže by mi to také mohlo dopadnout. A máte tam kde bydlet? Jedete s manželkou? Už má také práci? Co děti, berete je s sebou? To
německé školství bude určitě lepší než naše, viďte?
Takže ještě jednou mockrát děkuji, pane doktore, za Váš čas a když mi pošlete nějaký ten kontakt, budu moc rád.
S přátelským pozdravem kolega Inženýr
