Proč nenajdete v centru Paříže asijské (vietnamské) večerky? Protože by se tam ekonomicky neuživily! Proč nenajdete v centru Vídně vietnamské večerky? Protože by se tam ekonomicky neuživily! Proč nenajdete vietnamské večery v centru Mnichova? Protože….! Jak je tedy možné, že v centru Prahy jich najdete desítky? Praha je přitom cenově a strukturálně z hlediska nájmů na podobné úrovni jako Vídeň a Mnichov. Tedy z hlediska ekonomického by se zdálo, že vietnamské večerky nemohou v centru Prahy ekonomicky obstát. Opak je pravdou. Ony podivné podniky zaplavily nejenom postranní uličky, ale i prestižní turistické a obchodní lokality. Dnes například najdete 2 večerky na Národní. (ano, tam co je Národní divadlo), v Nerudově ulici, či v Karlově ulici na hlavní turistické trase ke Karlovu mostu. Jedná se tedy o prestižní adresy, kde se měsíční nájem pohybuje ve stovkách eur za metr. Ona večerky totiž vždy mají prestižní umístění na úrovni ulice.

Z jakéhosi záhadného důvodu si tam nemohou dovolit podnikat běžné potravinářské řetězce jako třeba Billa, nebo Tesco. Ony vietnamské večerky přitom zejí jako naprostá vietnamských provozoven často prázdnotou a zákazníků mají minimum. Ostatně ve většině z nich personál tráví většinu času hrou her na mobilu, či civěním do prázdna a někdy dokonce posilujícím spánkem na prodejním pultu… přesto nekrachují….

 

Jak je to možné?

 

Když (při vší úctě k podprůměrně vzdělaných a inteligentním Vietnamcům) vyloučíme, že objevili metodu, kdy lze ze vzduchu vyrábět zlato a pak jím charitativně dotovat svoji zábavu, kterou je obsloužit několik zákazníků za den ve svém obchodě.

Pak se musíme začít domnívat, že jejich ekonomický model bude jiný než běžné podnikání v maloobchodě.

Jsou tedy schopni „eliminovat“ jisté náklady, které ostatní eliminovat nemohou? Nebo dokonce plně ještě jinou funkci, než prodej potravin?

Jaké náklady mohou vietnamské večerky eliminovat na rozdíl, třeba od Tesca?

1) Odvody na zdravotní a sociální pojištění zaměstnanců. Vietnamské PR organizace se „chlubí“, že zdravotní pojištění si u nás platí pouze 60 procent Vietnamců. Když to reálně zhodnotíme, tak to spíš bude méně než polovina z nich tedy střízlivý odhad bude, že tyto odvody platí méně než polovina Vietnamců v ČR. Dovedete si představit, že by Billa neplatila povinné odvody za své prodavačky? To by byl panečku skandál. Kde jaká „neziskovka“ by šílela a co teprve český Lueggenpresse (Mediální mainstream), ten by nepsal o ničem jiném… Jak se ale jedná o vietnamskou menšinu, oba tábory zarytě mlčí…

2) Daně – ano, naprostá většina vietnamských firem neplatí nejenom daně ze zisku, ale ani DHP. Opět umíte si představit, že by obchod takto provozoval třeba český supermarket Hruška?

3) Mzdy – překvapivě, ale ne zase tolik, většina Vietnamců pracujících ve večerkách a nails studiích má status jakýchsi moderních otroků. Doma se zadlužili, aby měli na cestu sem a tady je jejich novým majitelé (místní vedoucí Vietnamci) prostě využívají jako de facto otroky. Poskytují jim minimální mzdu a jídlo. Když se bouří, přijde ke slovu vietnamská mafie a násilné donucovací prostředky.

Nicméně ani tyto „úspory“ by nestačily na pokrytí horentní nájmů v centru Prahy.

Proto musí přijít ještě „extra příjmy“. Kde se berou?

1) Když se podíváte na skladbu sortimentu vietnamské večerky, tak byste si asi mysleli, že lidé v CR kupují pouze alkohol a cigarety. Tyto položky zabírají většinu plochy vietnamských podniků. Patří již mezi veřejné tajemství, že Vietnamci prodávají pouze padělané a pašované cigarety (tedy bez odvedení spotřební daně) a zásadně nelegálně vyráběný alkohol ( a opět !šetří spotřební daň) a pančované víno. ( v době tzv alkoholové aféry policie za naprostého nezájmu médií odhalila několik velkých vietnamský stáčíren nelegálního alkoholu).

2) Prodej drog turistům v centru Prahy – a jsme u jednoho z hlavních zdrojů příjmu vietnamských večerek a důvodu jejich masivního rozvoje. Tím je prodej všech druhů drog. V centru je to především mladým západním turistům. Jinde především Cikánům a českým teenagerům. Ostatně o zapojení velmi významné často vietnamské komunity do výroby a prodeje drog již bylo napsáno a řečeno dost. (Běžte se večer projít centrem Chebu, Železné rudy, Znojma, nebo Prahy 2)

Tím se náš pohled na ekonomiku vietnamských večerek přirozeně mění. Příjmy vietnamských drogových mafií v ČR jsou ročně odhadovány na 30 miliard korun ročně a stále větší podíl hraje i prodej drog v ČR, nikoliv jen export…

Tím se dostáváme k další funkci většiny vietnamských provozoven. Tedy legalizaci příjmů z kriminální činnosti. Tím jsme se dostali k vysvětlení ekonomické „úspěšnosti“ oněch velmi podivných provozoven.

 

Jak je to možné? Jak je možné, že to české úřady tolerují, či dokonce podporují?

Stejně jako se musíme ptát, proč na západ od nás dovolili politické elity zamoření svých zemí přistěhovalci z Asie a Afriky, tak si stejnou otázku musíme položit i u nás? Kdo a jak umožnil, aby se u nás pevně etablovala 100 tisícová vietnamská komunita, která se pohybuje v naprosté většině pouze v černé (kriminální) a šedé ekonomice?

 

Důvod je stejný jako na Západě. Celý český veřejný prostor v posledních letech ovládla postmoderní neomarxistická levice, kterou nazvěme marxisticky“eurotřída“. Sem patří hlavní politické strany (Zelení, TOP 09, ANO, ODS, velká část vedení ČSSD a Lidovci, plus komunální hnutí jako ŽítBrno apod), veškerá mainstreamová media (ČT, ČRO, Bakalomedia, Babišo média atd),  tzv „neziskový sektor“, humanistní vysoké školy, eurouředníci a místní byrokracie. Tato eurotřída plně přijala za své myšlenky multikulturalismu a dalších sociálních experimentů. K tomu připojila pohrdání oním „běžným rasistickým Čechem“ a nekritickou lásku k přistěhovalcům.

 

Vždyť onen imigrant z Vietnamu je přece „chudák“, kterého je potřeba před xenofobními domorodci chránit a zvýhodňovat. Nejprve pomocí lží a propagandy. Jistě ji možná ještě pamatujete na ony fantastické mediální orgie, kdy jsme se dozvídali, že mladí Vietnamci „vítězí“ v českých literárních soutěžích a podobné výplody kreativních novinářských mozků. Když již před léty nešlo obrovský nárůst vietnamské kriminality ututlat, přišla eurotřída s taktikou citového vydírání. Vždyť jsou to vlastně „chudáci přistěhovalci“. Dobrá, možná tu Vietnamci prodávají dětem drogy (zkuste se zeptat nějakého teenagera, kde si dnes nejsnadněji koupí drogy… pošle vás do nejbližší vietnamské večerky..), ale vždyť jsou to chudáci a musíme k nim být tolerantní a jejich výstřelky tolerovat.

 

Prý další generace bude lepší. Přitom dobře vědí, že další generace Vietnamců bude naopak ještě horší. Stejně jako jsou horší další generace Turků v Německu a Arabů ve Francii… Následně se ještě přidal pozoruhodný argument, že Vietnamci jsou přece lepší než muslimové…. jako kdyby naše země měla jedinou volbu vzít buď Vietnamce, nebo muslimy…a ona přitom má volbu nechtít tu ani jedny…!K tomu se připadala „vynucená “ benevolence úřadů. Když se zeptáte známého na finančním úřadě, zda také někdy kontrolují vietnamské večerky a jiné podniky, pak vám odpoví, že by se bál.

 

V lepším případě by přišel o místo, v horším by ještě byl veřejně skandalisován medii jako rasista a xenofob. Totéž se týká policie. Jak má řadový policista chtít stíhat vietnamského kriminálníka, když vidí jak se šefové vietnamských mafií na různých miss vietnam ukazují ve společnosti významných českých politiků, kteří je zcela otevřeně podporují!? Do tohoto mixu si ještě přidejte pohrdání oné eurotřídy vlastním národem. Pro politika ze strany Zelených, nebo dnešní ODS je vietnamský drogový dealer „partner a budoucnost země“ a „hloupý Čech s řízkem a lahváčem“ poddaný, kterým on hluboce pohrdá. Toto pohrdání vlastním národem a tradiční kulturou vede k tomu, že se ona eurotřída snaží běžné Čechy trápit dalšími zlomyslnostmi. Prostě jen pro zábavu…aby ukázala své pohrdání, nadřazenost a moc…. Nicméně tato arogantní eurotřída zapomíná, kdo ji živí. Oni Vietnamci to určitě nejsou a vysávat vlastní zemi nepůjde do nekonečna i to má své limity.

 

Jak z toho ven?

Vidím  tři možnosti:

 

1) Jakousi buržoazní kontrarevoluci českého národa proti nové eurotřídě. Je to sice velmi těžké, protože eurotřída má na své straně nyní všechnu moc (legislativu, exekutivu, represivní složky, média, peníze…). Nicméně pokud by se našel charismatický a odvážný vůdce, pak to není nemožné. Důsledkem by byly divoké demonstrace v ulicích, masivní lidový odpor (třeba neplacením daní, čí koncesionářských poplatků atd) a na začátku pravděpodobně i střety s bezpečnostním aparátem. U něho nelze časem vyloučit, že by odmítl eurotřídě poslušnost. Protože by se mu do vlastních českých kamarádů a sousedů za zájmy nějakých Schwarzenbergů, Holanů, Babišů, Dienstbierů a Zahradilů asi střílet nechtělo. Nicméně znamenalo by to určitě násilí v ulících, vypleněné úřady, lidovou „spravedlnost“ a následně útěk oněch „euroelit“ do exilu… lid by si prostě vzal svoji zemi zpět a řídil by si ji sám po svém… bohužel hrozilo by reálné nebezpečí zahraniční intervence na pomoc eurotřídě pro „nastolení pořádku a uchování západních hodnot“ a to určitě nikoliv z Putinovského Ruska….

 

2) Pasivní resistence a vytvoření masivní české šedé ekonomiky a ekonomické vyhladovění eurotřídy

Lid prostě přejde do pasivní resistence. Opět k tomu bude potřeba jakési nové národní obrození a národní vůdci. To by šlo ruku v ruce s masivní občanskou neposlušností… Začít by mohla například bojkotem tzv veřejnoprávních médií. Bylo by zajímavé sledovat jak dlouho by tito hlasatelé multikulturalismu vydrželi pracovat s polovičním rozpočtem… kdyby se třeba polovina českých koncesionářů rozhodla poplatky přestat platit.. Jak dlouho by asi fungovaly různé neziskovky a úřady bez peněz? K tomu by se přidalo masivní provozování šedé ekonomiky a tedy výrazné snížení příjmů pro ovládající parazitující eurotřídu….tak by se pravděpodobně nezmohla k žádné akci a moc by prostě odevzdala. Bohužel i zde hrozí nebezpečí zahraniční intervence, byť je nižší. Přece jenom se veřejnosti třeba v USA asi těžko bude vysvětlovat vojenské napadení „spojence“, kde občané jen odmítají platit daně…byť bych některé naše spojence z hlediska kreativity nepodceňoval….

 

3) Čekáni na ekonomický krach a následně scénář číslo 1. Je zcela jasné, že eurotřída dovede naší zemi ekonomicky ke krachu. Ona směsice parazitování, masivního přerozdělování bohatství od chudých/pracujících k bohatým/nepracujícím, plýtvání intelektuálním kapitálem, masivních regulací všech oblastní života, podpořena dalším dovozem parazitujích přistěhovalců musí zákonitě po určité době vést ke krachu ekonomiky a rozvratu země. Pak jsou jen dvě možnosti. Nastolení nějaké multikulturní diktatury (chybí ale ozbrojená moc, která by jí loajálně sloužila, neboť odredovaní neziskovkáři a absolventi humanistických oborů by většinou ani pušku neunesli… nebo si umíte představit nikdy nepracující individua typu Matěje Stropnického, jak dělá se samopalem „pořádek“ v ulicích?!) a přistěhovalci mají své vlastní zájmy a eurotřídu jen dočasně využívají. Druhá možnost je lidová kontrarevoluce, jaké možná budeme brzy svědky v krachujícím Řecku… Tak bude opět znamenat násilí v ulicích a odchod poražené eurotřídy do exilu.

 

To co vznikne následně nemusí mít nutně podobu demokracie, jak ji dnes známe. Tady každý jeden hlas. Ostatně žádnou skutečnou demokracii již léta v ČR nemáme, tak by nebylo ani čeho litovat…. Jen nic z toho nebude hned, takže se ještě asi dočkáme otevření vietnamské večerky v Pařížské ulici. Hned vedle luxusních obchodů jako Cartier, nebo Patek Phillipe…to bude multikulturní slávy… nebo možná ne, obchody v Pařížské ulici nyní většinou vlastní Z. Bakala (odkoupil je od známého kmotra I. Rittiga) a ten podporuje multikulturalismus pouze tehdy, když se ho to netýká. Jistě není náhodou, že s privatizovaným majetkem (Jeho miliardové bohatství pochází z privatizece ..OKD, Becherovka) se uchýlil nikoliv do multikulturní vietnamské Sapy na Praze 4, ale do čistě bělošské čtvrti ve Švýcarsku….

 

Ještě je tu možnost vytvoření skutečně lidové pronárodní politické strany a vítězství ve volbách. Nicméně tuto možnost považuji za nejméně pravděpodobnou. Tohle si dokáže eurotřída ohlídat. Ať již formou mediálních dehonestací, či pomocí represe a justice. Sládkova strana a její de facto řízená likvidace, Věci Veřejné a jejich rozpad, skandální zákaz Dělnické strany a naposledy útok na Okamurův Úsvit jsou toho jasným příkladem. Tudy bohužel asi cesta nevede…. ale jak říká jedno latinské přísloví. „dokud dýchám, doufám“ (dum spiro spero)

 

Zdroj: ePortal.cz