Vánočky
Mezi speciální pečivo, které u nás připravujeme především na vánoční svátky, patří vánočky, po starodávnu zvané „štědrovnice“ či také „housky“. Pečou se z dobrého kynutého těsta s rozinkami a mandlemi.
Vánočky jsou oblíbené pečivo nejen na vánoce, ale též k bílé kávě, k snídani nebo k svačině.
Mezi rokem se připravují vánočky z jednoduššího, levnějšího těsta, ale o vánocích děláme vánočky sladčí, tučnější a hlavně bohatší rozinkami a mandlemi.
Těsto na vánočky však nesmíme přeslazovat, snadno se pak rozbíhá a vánočky ztrácejí tvar a vzhled.
Do vánoček odměřujeme tekutinu podle předpisu. Protože každá mouka tekutinu jinak vpíjí, přidáváme ji po částech, abychom těsto nepřelili. Jestliže se těsto přelije, je pak lepivé, vánočka se při pečení rozbíhá.
Tuk přidáváme do vánoček dvojím způsobem.Do jednodušších ho přidáváme rozpuštěný, vlahý, jako poslední součást těsta. Do jemných vánoček tuk napěníme napřed s cukrem a žloutky.
Těsto na vánočky zpracováváme napřed v míse širokou vařečkou. Nejdříve vypracujeme řidší těsto a přidáváním mouky zpracujeme tužší těsto. Jakmile přidáme všechnu mouku, přendáme těsto na pomoučený vál a na něm je zpracujeme rukama. Je to méně namáhavé a součásti se dobře spojí.
Dobře vypracované vánočkové těsto se už nechytá ani válu, ani se nelepí na ruce, je husté, hladké a lesklé.
Těsto necháváme kynout v kryté nádobě na teplém místě. Když těsto vykyne, upleteme z něho vánočku.
Pleteme ji z jednotlivých dílů, které vyvalujeme na stejně dlouhé a široké válečky. Jednoduchou vánočku pleteme ze širokého copu ze tří dílů nebo dáváme dvakrát tři díly na sebe. Ten spodní vždy hranou postavené ruky prohloubíme a rozprostřeme, než na něj dáme druhý díl.
Sváteční vánočky pleteme z devíti dílů. Spodek pleteme ze čtyř dílů, přičemž začínáme od středu dílů, potom dáme cop ze tří dílů a navrch ještě dva spletené díly. Mají delší konce, které zasuneme pod konce vánočky, aby se nesvezly.
Vánočku propichujeme několika špejlemi nebo párátky, aby se vrchní díl při pečení nesesunul.
Upletenou vánočku dáme na pomaštěný plech nebo lépe na hladký pomaštěný papír, který chrání spodek před přílišným ztmavnutím. Dobře se k tomu hodí obalové pergamenové papíry od tuků. Na plechu necháme vánočky další půl hodinu dokynout.
Než vložíme vánočku do trouby, povlažíme povrch rozšlehaným vejcem a chceme-li, aby povrch rychle netmavnul, přidáme do vajec trochu vody. Povrch vánočky posypeme spařenými, oloupanými, na lístky nakrájenými mandlemi.
U vánoček mnoho záleží na správném pečení.
Vánočky vložíme do mírně předehřáté trouby a jakmile povrch zaschne a zrůžoví, příkon tepla zmírníme, protože vánočky musíme propékat nejméně třičtvrtě hodiny.
Čím je vánočka sladší a obsahuje více tuku, tím volněji ji musíme propékat.
Během pečení sledujeme stupeň zabarvení povrchu.
Peče-li trouba příliš odspodu, podložíme plechem. Peče-li naopak odvrchu, pokryjeme vánočku navlhčeným pergamenovým papírem.
Propečení sledujeme nejen podle zabarvení, ale i vpíchnutím špejle nebo párátka. Když se na ně těsto nepřichycuje, je vánočka dostatečně propečená.
Při občasném nahlížení do trouby, zejména na počátku pečení, musíme plechy opatrně vysunovat. Jakmile plechem příliš trhneme, může se vánočka deformovat nebo se vytvoří brousek.
Nejčastěji se „trhne“ vánočka, která dostatečně nevykynula a která po vložení do horké trouby dále prudce kyne. Unikající plyn potrhá povrch vánočky. Po upečení přesuneme vánočku na mřížku nebo na vál a pocukrujeme ji, pokud je ještě horká. Jen vánočky, které chceme uchovat den i dva, necukrujeme teplé, ale až před podáváním. Když se vánočka příliš ožehla na spodu, oškrábeme ji ostrým nožem. Je-li vánočka tmavší na povrchu, povlažíme ji mlékem a hned hodně pocukrujeme.
