Potravinářská aditiva

Co jsou potravinářská aditiva („Éčka“) a proč se přidávají do potravin a nápojů?
Aditiva jsou přídatné látky, které se dávají do pokrmů za účelem zajištění bezpečných, výživově hodnotných potravin, ke zlepšení vzhledu, chuti nebo trvanlivosti. Nemusíme se jich obávat, každá látka prochází důkladným testováním, některé mají i příznivý dopad, např. určité přidávané vitaminy (dohled v EU - Evropský úřad pro bezpečnost potravin, v ČR - Ministerstvo zdravotnictví a Státní zdravotní ústav (SZÚ).
„Éčka“ jsou velmi potřebná, umožňují výrobu rozmanitých druhů potravin s vlastnostmi, které spotřebitelé často požadují.
Podle původu jsou potravinářská aditiva dělena na přírodní, přírodně identická (chemickým složením shodná s přírodními) a syntetická (šitá na míru pro určité účely).
Přídatné látky jsou uvedeny ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 52/2002 Sb. a jsou rozděleny do skupin:
•     Antioxidanty (E 300 - 321) zabraňují oxidaci, čímž prodlužují trvanlivost tuků a olejů, jiné (kyselina citronová, E 330), půso-
bí proti změnám barvy, např. v ovoci či výrobcích z masa.
•     Balicí plyny (E 290, 938, 939, 941 a E 948) se zavádějí do obalu před, během nebo po plnění potraviny.
•     Barviva (E 100 - E 182) udělují nebo obnovují barvu potravin, jsou přírodní (např. karoten nebo karamel) a syntetická. Některá jsou rozpustná ve vodě a účinkují po rozpuštění.
•     Emulgátory (E 470 - 495, E 432 - 436, E 442) vytvářejí nebo udržují stejnorodou směs dvou nebo více nemísitelných fází, např. v mražených krémech (voda a olej), nebo usnadňují výrobu pekařských výrobků.
•     Konzervanty (E 200 - E 290) prodlužují údržnost potravin a chrání je proti zkáze způsobené činností mikroorganismů.
•     Modifikované škroby (E 1400 - 1450) vznikají během reakcí rostlinných škrobů s různými sloučeninami a používají se jako zahušťovadla.
•   Použitím náhradních sladidel (E 420 - 959) je úmyslně snižován či vynecháván přídavek cukru.
 
•     Regulátory kyselosti (E 260 – 263, E 296 – 400, E 524 – 529) mění nebo udržují kyselost či zásaditost potravin.
•     Nosiče (E 425,459,468) a rozpouštědla (E 1201): užívají se k rozpouštění, ředění, disperzi – rozptylování) a jiné fyzikální úpravě. Jejich použití usnadňuje manipulaci, aplikaci nebo použití přídatné látky.
•     Odpěňovače (E 900 a 6000) zabraňují vytváření pěny nebo snižují pěnění, plnidla (E 516, 526, 578, 1200) přispívají k objemu bez významného zvýšení energetické hodnoty potraviny, propelanty (E 942 – 944), plyny jiné než vzduch, vytlačují potravinu z obalu.
•     Sekvestranty (E 330 – 337) jsou látky, které jsou schopny vázat přítomné ionty kovů, a tím zabraňovat nežádoucím reakcím.
•     Stabilizátory (E 170, E 249 – 252, E 401 – 418, E 1103 – 1451) umožňují udržovat fyzikálně-chemické vlastnosti potraviny, např. látky, které stabilizují, udržují nebo posilují její existující zbarvení.
•     Mezi aditiva patří další látky: k úpravě povrchu (E 901 – 914), zlepšující mouku ( E 327, 516, 517, 529, 920, 927b), zvýrazňující chuť a vůni (E 621 – 640 a bez E: oktaacetylsacharóza), látky pěnotvorné (E 465, 999), protispékavé (E 170, 343, 421, 460) zpevňující, zvlhčující (E 967, 1518, 1520) a želírující (vytvářející gel, E 508). Kypřící látky (E 452, 503, 575) pomáhají při pečení.

•    Posledními dvěma skupinami látek, které patří do potravinářských aditiv, jsou tavicí soli, které mění vlastnosti bílkovin při výrobě tavených sýrů, aby se zamezilo oddělení tuku, zahušťovadla (E 422,E 461 – 466,1404,1410, E 1412 – 1451) která, už podle názvu, mají za úkol pokrm (nebo nápoj) zahustit, neboli zvýšit jeho viskozitu.